červen 2020
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30

KzN banner 234x60

Všechny plánované akce v květnu (exkurze, koncerty, přednášky) jsou ZRUŠENY. 

Noční pozorování je možné pouze po předchozí telefonické domluvě pro skupinu max do 15 osob (s rouškami). (volejte alespoň 3 dny předem)

Noční pozorování probíhá od 21:00. Nejprve se podíváme co je na obloze vidět a poté se podíváte dalekohledy. (doporučujeme teplé oblečení na ven)

mimořádná pozorování

den SLUNCE

Meteorický roj LYRIDY

perseidy 2019

můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum nastává v noci z 22. na 23. dubna.

Bohužel letos si ho příliš neužijeme, pozorování bude rušit Měsíc, který je krátce po úplňku.

POZOROVÁNÍ DUBEN

Ačkoliv je Merkur 11. 4. v maximální západní elongaci 27,6° od Slunce, jeho šance na spatření. Ačkoliv je Merkur 11. 4. v maximální západní elongaci 27,6° od Slunce, jeho šance na spatření za svítání je téměř nulová. Nedaleko Merkuru se pohybuje i Venuše, která by díky svému vyššímu jasu našemu zraku uniknout neměla, ale i tak bude jen velmi nízko nad JVV. Mars zůstává na večerní obloze, spatříme jej v první polovině noci. První dubnovou dekádu se bude pohybovat mezi Hyádami a Plejádami. Dne 9. 4. bude v konjunkci s Měsícem (Mars 5,5°severně). Seskupení srpku Měsíce, hvězdokupy Plejády, Marsu a Hyád s Aldebaranem bude dobře pozorovatelné na večerní obloze. Na Marsu jinak díky jeho úhlovému průměru pod 5"nespatříme nic zajímavého, pouze velkým dalekohledem za dobrého seeingu a při velkém zvětšení můžeme zahlédnout ty nejvýraznější albedové útvary. Jupiter svítí na obloze ve druhé polovině noci a kulminuje nad ránem. Aktuální pozice čtyř nejjasnějších měsíčků dokáže zobrazit řada aplikací pro mobilní telefony, případně interaktivní nástroje na webu např. ZDE. Predikci přechodu GRS spočítá třeba další aplikace na webu Sky and Telescope Saturn se stále široce rozevřenými prstenci můžeme pozorovat ráno nad jihovýchodním obzorem. Seskupení Měsíce, Antaru a Jupiteru spatříme ve dnech 22. a 23. 4. ve druhé polovině noci. Ke konjunkci Měsíce se Saturnem dojde 25. 4. v 16 hodin. Saturn bude pouhých 0,8° severně. Měsíc v blízkosti Saturnu tedy uvidíme 25. a 26. 4. ráno nad jihovýchodním obzorem. Planety Uran a Neptun nebudou v dubnu viditelné díky blízkosti Slunce (Uran v konjunkci se Sluncem 22. 4.). V dubnu prolomí hranici 10 mag hned tři planetky, které se dostanou do opozice se Sluncem. Nejjasnější a nejznámější je v pořadí druhý objekt objevený v pásu mezi Marsem a Jupiterem v březnu 1802 Olbersem v Brémách. Pallas zaujímá druhé místo i svojí velikostí (kolem 500 km). V dubnu jej bez problémů vyhledáme triedrem nebo malým dalekohledem jako hvězdičku 8 mag nedaleko nejjasnější hvězdy severní oblohy Arctura podle přiložené mapky vpravo. Zde jsou polohy planetky vyneseny po třech dnech (hvězdy do cca 8,5 mag). Ze zákrytů jasnějších hvězd Měsícem stojí za zmínku snad pouze vstup hvězdy 53 Leo (5,3 mag) za neosvětlenou část Měsíce nad ránem 16. dubna. Po tučnějších kometárních měsících přichází chudší období, ve výhledu nemáme žádnou známou vlasatici v dosahu malých dalekohledů, tedy s jasem pod 10 mag. Nezbývá neždoufat, že se nějaká nová objeví a předvede nám svoji krásu. Majitelé větších přístrojů si jistě své kometární cíle najdou, třeba díky webu Seiichi Yoshidy .Dlouho nebyla řeč o žádném meteorickém roji a to z důvodu tzv. jarní díry (období od lednado dubna), kdy není v činnosti žádný výraznější meteorický roj. Teď jsme se konečně dočkali a čeká nás jeden z nejznámějších – Lyridy. Tento roj můžeme pozorovat přibližně od 16. do 26. dubna. Maximum nastává v noci z 22. na 23. dubna. Bohužel letos si ho příliš neužijeme, pozorování bude rušit Měsíc, který je krátce po úplňku.

převzato:www.hvezdarna.turnov.cz 

(Aleš Majer)duben 2019

Jarní rovnodennost a tedy začátek astronomického jara nastává 20. března ve 22 hodin 58 minut. Hodinky na letní čas (stále ještě) si přeřídíme v noci z 30. na 31. března. Počátkem měsíce ještě máme šanci na večerní obloze zahlédnout Merkur, ale rychle se blíží ke Slunci. Mars bude pozorovatelný celý březen v první polovině noci, bude se pohybovat z Berana do Býka a koncem měsíce projde pod hvězdokupou Plejády. Jasná trojka – Venuše, Jupiter a Saturn vévodí ranní obloze, Venuši a Saturn ale spatříme nízko nad jihovýchodním obzorem. 2. a 3. března ráno nad jihovýchodním obzorem spatříme seskupení čtyř nejjasnějších těles noční oblohy – Saturnu, Měsíce, Venuše a Jupiteru.

 

březen

 

mesic úplné zatmění

kvadrantidy trosky

KVADRANTIDY

(aktivní 1. - 9. ledna; maximum 4. ledna)

Kvadrantidy (nebo též Quadrantidy), vrcholí svým maximem v pátek 4. ledna 2019 v časných ranních hodinách za bezměsíčné noci. Na tmavé obloze daleko od měst proto uvidíme v době okolo maxima ve 3:20 SEČ počty meteorů s frekvencí až 80 za hodinu. Znovu budou mít Kvadrantidy takto příznivé podmínky až v roce 2022.

Každoročne nejaktivnější roj s maximální hodinovou frekvencí okolo 100 meteorů. Název roje pochází z dnes již neexistujícího souhvězdí Zedního kvadrantu na pomezí dnešního Pastýře a Draka

Mateřské těleso roje je stále ještě nevyřešenou záhadou. Uvažovalo se, že jde o kometu kometu 96P Machholz. Ta se má ke Slunci vrátit v roce 2012 (obíhá Slunce s periodou 5,2 let, naposledy u něj byla v roce 2007). V prosinci roku 2003 přišel známý vědec v oboru meteorů Peter Jenniskens (NASA Ames Research Center) s hypotézou, že s největší pravděpodobností je to fragment již přes 500 let neexistující komety, který byl toho roku objeven a katalogizován pod asteroidálním označením C/2003 EH1. Dráha tělesa se se Zemí protíná v téměř kolmém úhlu, což způsobuje krátkou aktivitu roje (obecně mezi 28. prosincem a 12. lednem, přičemž maximum je velmi ostré a trvá jen několik hodin). Vlivem gravitace Jupiteru se proud roje komety od Země vzdaluje, takže přibližně za 1000 let už Kvadrantidy patrně nebudeme pozorovat. Samotné meteory jsou poměrně pomalé - vstupní rychlost meteoroidů do zemské atmosféry je 41 km/s. Z důvodu nepravidelného rozložení proudu roje může hodinová zenitová frekvence (kdyby byl radiant v nadhlavníku) kolísat mezi 60 a 200 meteory.

Radiant:
15:18, +49,5° (Zední Kvadrant)
Frekvence:
>100 met./h
Vstupní rychlost:
42,2 km/s
Mateřské těleso:
2003 EH (asteroid)

 

převzato z ASTRO.CZ