červen 2020
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30

KzN banner 234x60

Všechny plánované akce v květnu (exkurze, koncerty, přednášky) jsou ZRUŠENY. 

Noční pozorování je možné pouze po předchozí telefonické domluvě pro skupinu max do 15 osob (s rouškami). (volejte alespoň 3 dny předem)

Noční pozorování probíhá od 21:00. Nejprve se podíváme co je na obloze vidět a poté se podíváte dalekohledy. (doporučujeme teplé oblečení na ven)

mimořádná pozorování

V pátek 15.2.2013 proletí poblíž Země ve vzdálenosti cca 28 000 km. Asteroid 2012 DA 14, tento asteriod má průměr cca 45 m, ale vzhledem k velmi malé vzdálenosti by měl být viditelný i v triedru. Na hvězdárně se ho budeme snažit pozorovat, začínáme ve 20:45. Doufáme, že nám bude přát počasí, protože tyto úkazy nejsou zas tak časté.

V den (18.11.2012) této údálosti se i přes nepříznivé počasí a nulovou možnost pozorování, vypravilo na jičínskou hvězdárnu přes 30 návštěvníků. Kterých se ujaly děti z astronomického kroužku a předvedly jim své prezentace o Jupiteru, jeho měsících a dalších astronomických objektech.

Návštěvníci se rozdělili do dvou skupin, aby se vešli do naší přednáškové místnosti. Druhé skupině během přednášky zatím ukázal demonstrátor hvězdárny vybavení kopule a seznámil je s možností pozorování.

Za své prezentace byly děti odměněny od publika potleskem. Děkujeme návštěvníkům za jejich zájem a doufáme, že pro příští pozorování nám zachová více přízně počasí, abychom mohli zapojit i dalekohledy.

 

Za hvězdárnu Jičín

Bob Šviha

Rádi bychom Vás pozvali na mimořádné pozorování, které proběhne v neděli 18. listopadu 2012 na Jičínské hvězdárně od 18 hodin. Hlavní podívanou bude úkaz, který není neobvyklý, avšak zajímavý na pozorování ozbrojeným okem. Je řeč o přechodu stínu měsíce Io přes kotouč planety Jupiter. Jedná se o jeden ze čtyř měsíců největší planety Sluneční soustavy objevených italským astronomem Galileo Galileem. Mimořádnost toho pozorování tkví také v tom, že Vašimi průvodci po hvězdné obloze budou šikovné děti z místního astronomického kroužku.

Pozorování bude probíhat pouze za jasného počasí. Mimo výše zmiňovaný úkaz bude možno obdivovat i další objekty vesmíru, jako například mladý Měsíc, který díky své fázi nabídne na povrchu úžasnou hru světla a stínu, dále pak namodralý kotouček planety Uran a nejrůznější objekty hlubokého vesmíru, jakými jsou otevřené a kulové hvězdokupy, mlhoviny, aj.

 

                                                    Za Hvězdárnu Jičín Lukáš Přibyl

 

Pro bližší informace kontaktujte demostrátora Boba Švihu na tel.č.: 603 979 551

Jupiter je nejvetší a nejhmotnější planetou ve sluneční soustavě. Velmi rychle rotuje, otočí se kolem své osy jednou za pouhých 10 hodin. Při této rychlosti se planeta na rovníku vydouvá a dochází k rychlé rotaci svrchní atmosféry, kde se oblaka roztahují do pestře barevných pásů. Největším vírem je velká rudá skvrna (GRS - Great Red Spot), která má průměr tří zeměkoulí. Tato bouře zuří v atmosféře Jupiteru již přes 300 let a rychlost větru uvnitř je přes 400 km/h.

                                                  

          Průměrná vdálenost od Slunce: 5,20 AU

          Délka dne (jedna otočka kolem osy): 10 hodin

          Délka roku (jeden oběh kolem Sliunce):

          12 pozemských let

          Průměr: rovníkový 142 984 km, přes póly 133 708 km

          Hmotnost: 318 hmotností Země

          Gravitace: 250% pozemské gravitace, při hmotnosti

          80 kg by jste na Jupiteru vážili 200 kg

          Atmosféra: vodík, helium, metan

          Charakteristika povrchu: hustota látky roste plynule směrem

          ke středu planety, neexistuje zde rozdělení na atmosféru

          a pevné těleso, není možné mluvit o "povrchu planety"

          Přirozené satelity (měsíce): 63

          Prstence: 2

 

 

 

Tento plynný obr je asi nejvděčnější planeta na pozorování. Není asi nejhezčí planetou, to bychom křivdili "Pánu prstenu" - Saturnu, ale zato je velice aktivní! V tuto dobu je ještě stále Jupiter záležitostí až druhé poloviny noci, kdy kulminuje přes 50° vysoko, ale postupem času bude vycházet stále dříve a bude pozorovatelný i v první části noci. Sice už nyní je vidět jako velmi jasný bod (-2,6 mag) krátce po deváté hodině večer, ale jeho výška je minimální a podmínky na pozorování tudíž špatné.

 

Přejděme tedy k tomu, co vše můžeme při pohledu na tohoto obra spatřit:

1) Jupiter má 63 satelitů (měsíců) z nichž největší a nejznámější jsou čtyři - Ganymédes, Európa, Ió a Calistó. Tyto měsíce poprvé spatřil hvězdář a astronom Galileo Galilei  a proto se jim též říká Galileovské měsíce. Ty múžeme spatřit již obyčejným triédrem, jako čtyři tečky kolem planety. Měsíce poměrně rychle mění svou polohu a postavení vůči planetě.

2) Velmi často se stane, že měsíc přechází před planetou a vrhá na ní svůj stín. Pro mě velice zajímavé na "lovení" těchto stínů. Toto je už záležitost astronomického dalekohledu. Přechody stínů jsou uveřejněny na našem webu, nebo je lze dohledat na internetu.

3) I menší astronomický dalekohled ukáže dva tmavší pásy oblačnosti na kotoučku planety.

4) Výkonější apertura dokáže rozlišit, kromě dalších detailů na povrchu, v jižním tmavém pásu oblačnosti i Velkou rudou skvrnu. Samozřejmě musíte Jupiter sledovat v dobu, kdy je k nám skvrna přivrácená a je tedy vidět, protože vlivem rotace planety kolem své osy se otáčí i tato obrovská bouře. Nenechte se zmílit, skvrna se v dalekohledu jeví spíše nažloutle, až žlutooranžově, než rudě.

 

Určitě si nezapomeňte prohlédnout fotky Jupiteru na astrofóru pořízených amatérskými přístroji, i když kvalitou bych je typoval minimálně na Hubbleův teleskop.

Před pozorováním je dobré si prohlédnout pár obrázků, aby jste věděli, co vlastně máte v okuláru hledat. Ale pozor aby jste pak nebyli zklamaní, že neuvidíte to, co je zachyceno na většině fotografií. Oko v žádném případě nezachytí tolik potřebného světla, jako dlouhé expozice fotoaparátů a následné zpracování materiálu v nejrůznějších počítačových programech.

 

 

Lukáš Přibyl

Obvykle nenápadný roj Drakonid slibuje na sobotní večer 8. října pěknou podívanou. Roj bude vrcholit kolem 22. hodiny.

Většinou se jedná o slabý roj. Pouze několik meteorů za hodinu, avšak již v minulosti předvedl špršku několika tisíc meteorů za hodinu. To se ale letos opakovat nebude.

 

Nejoptimističtější modely předpovídají četnost 500-600 meteorů za hodinu. Taková sprška by se neměla opakovat minimálně příštích čtyřicet let, proto si ji nenechte ujít.

Nositelem těchto prachových částic je kometa 21P/Giacobini-Zinner, která byla poprvé spatřena v roce 1900. Oběžná doba komety kolem Slunce je 6,5 roku. Roj je zajímavý tím, že se jedná o nejkřehčí částice, které mezi meteoritickými roji pozorujeme.

Na tuto událost jsou připraveni i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kteří budou pomocí kamer zachycovat velké a jasné meteory tzv. bolidy a pomocí kamer se zesilovači i slabší meteory.

Nejlepší je meteory pozorovat neozbrojeným okem. Budou zdánlivě vylétávat z jednoho bodu, z radiantu, který se nachází v souhvězdí Draka. Odtud také nesou název "Drakonidy." Bohužel však bude do značné míry rušit Měsíc svým svitem, který bude ve fázi pouhé tři dny před úplňkem. V jeho záři velký počet slabších meteorů zanikne. Pokud bydlíte ve městě, nebo poblíž městských aglomerací, tak vyjeďte někam mimo, kde nebude rušit navíc svit pouličního osvětlení. Výhodou také bude, když budete mít Měsíc zakrytý nějakým domem, lesem, nebo ho alespoň budete mít v zádech.

 

 

Lukáš Přibyl

V časech uvedených v tabulce můžete sledovat na Jupiteru tmavou skvrnu - stín vržený jedním z jeho měsíců na kotouček planety. Pozorovat můžete i malým dalekohledem od 8 - 10 cm. Tabulka platí pro září roku 2011.

Tento měsíc a to přesně 31.10. budeme moci na povrchu Jupitera pozorovat hned dva stíny.

 

 

DEN            ČAS            MĚSÍC                                                                          

  3.10.                 2:38-4:41                  Ganymed

  3.10.                 21:37-0:07                  Europa

  5.10.                   4:06-...                        Io

  6.10.                 22:34-0:45                     Io

  8.10.                  ...-19:14                       Io

11.10.                  0:13-3:35                  Europa

14.10.                  0:29-2:40                     Io

15.10.                18:57-21:08                    Io

18.10.                  2:49-5:18                  Europa

21.10.                  2:23-4:34                     Io

21.10.                   ...-18:36                  Europa

22.10.                20:52-23:03                    Io

24.10.                   ...-17:32                      Io

25.10.                   5:25-...                    Europa

28.10.                   4:18-...                        Io

28.10.                18:44-21:12                Europa

29.10.                 22:47-0:58                     Io

31.10.                17:16-19:27                    Io

31.10.                18:46-20:45               Ganymed

 

 

Zdroj: Astropis