V Pondělí 20. Listopad zajišťuje noční pozorování - pondělí, v případě zájmu o prohlídku se objednejte do 12h. daného dne

na tel.: 737 203 504 Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript .


noc vedcu 2017

 

 

V pondělí 21.8.2017 proběhlo nebeské představení ve formě úplného zatmění slunce.

Bohužel pro nás v ČR neviditelné.

Proto od 19:00 hodin probíhalo na hvězdárně živé vysílání z USA i s českým komentářem.

Tedy kdo nebyl zrovna v USA, mohl dorazit na hvězdárnu.

Kdo jste nestihl pozorovat přímý přenos, tak zde je pro vás záznam z úplného zatmění Slunce v USA.

 

zatmění slunce1

 

 

Tentokrát vás zveme na pozorování zatmění měsíce do Krkonoš. (na hvězdárně nám na východě překáží smrk)

zatmeni mesice 17

 

Pondělní zajímavé pozorování Jupitera.

K zajímavému úkazu dojde v pondělí 29. 5.2017,

Budou k vidění 2 měsíce před Jupiterem a jeden stín

a potom 2 stíny a 1 měsíc cca do 22 hod.

Celou scenérii zakončí Velká rudá skvrna, kulminující po 22 hod. (info)

Za jasného počasí bude probíhat pozorování

tohoto úkazu pro veřejnost od 21.00 do 22.30. 

 

(Vstupné dobrovolné)

 

1-jupiter  earth compared 1024 

 

maxresdefault

 

Výsledek dnešního pozorování.

čas: 20:45

polostin mesic

 

Polostínové zatmění Měsíce 16. září 2016

Přibližně kolem 20:00 už by mohlo být očima patrné potmavnutí severovýchodního okraje Měsíce. Maximální fáze zatmění připadá na 20 hodin 54 minut(Pha), kdy bude jev velmi výrazný (bude se zdát, jakoby byl Měsíc z levého horního okraje začouzený černým kouřem). Tehdy najdeme Měsíc ve výšce asi 15° nad obzorem. Tento dojem bude očima i dalekohledy patrný ještě dalších cca 25 minut. Poté již nabyde úplněk normálního vzhledu (polostínová fáze bude ještě o něco déle zaznamenatelná fotograficky). 

1-mesic maly Akce bude probíhat pouze za jasného počasí.

 

 

saturn

 

9.5.2016 Přechod merkuru před sluncem 

Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut.

Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Celý úkaz budeme pozorovat až do západu slunce.

Vstupné: dobrovolné

kdy: 13:00-17:00 (zájemci mohou zůstat do západu slunce)

Kde: Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín

www.astro.cz

merkur-16

 

 Včera se nám opět podařila jedna z věcí, kterou jsme návštěvníkům slíbili. A to pozorovat hvězdy ve dne. Včera za jasného počasí byl během dne krásně pozorovatelný měsíc a kolem jeho severního cípu (jen pět úhlových minut) svítila jasně hvězda Aldebaran ze souhvězdí Býka. Když jsme namířili dalekohled i na jiné zářící objekty jako je Betelgeuse nebo Capella. Tak jsme viděli i tyto hvězdy. Večer se bohužel rozlila hustá mlha, že by se dala krájet a proto Jupiter i měsíc byli v mlhavém závoji. Návštěvníci kteří dorazili, dostali jako poděkování publikaci. "tajemný vesmír". Další čekají jen na Vás.

 


 Dnes 14.3.2016 (za jasného počasí) budeme od 20:00 pozorovat mlhovinu M42 v Orionu

dále měsíc v první čtvrti od 21:00 měsíc a Jupiter a jeho 4 měsíce... 

Prvních 50 návštěvníku dostane zdarma časopis "tajemství vesmíru".

 


 

 

 

 

Tento týden ráno mezi 6-7 hodinou bude (za dobrých podmínek) vidět 5 planet najednou. Jupiter vychází  již kolem deváté hodiny večerní. A posouvá se na jih. Cca ve dvě ráno za ním vystupuje Mars a v jeho závěsu Měsíc a Saturn. Až na ráno si počká jasná planeta Venuše neboli "Jitřenka"  která v půl sedmé vychází s Merkurem. Ale to už svítá. Východ slunce byl sice dnes podle naší meteostanice  v 7:32, ale rozednívá se mnohem dříve. Tedy ráno až si rozlepíte oči a půjdete do práce, nebo do školy, podívejte se na jih a jihozápad kousek na obzorem možná spatříte 5 planet najednou.


 

 

Dne 20. března zažila hvězdárna nevídaný počet návštěvníků. Dospělých i dětí dorazilo na vzácné, byť jen částečné zatmění slunce více jak stovka. Měsíc, který postupně ukusoval ze slunečního kotouče bylo možné pozorovat nejen přes speciální sluneční brýle či svářečská sklíčka, ale z kopule hvězdárny i ED refraktorem přes Herschelův hranol a speciálním slunečním chromosferickým teleskopem Lunt v oblasti vodíku. Slunce bylo navíc vyzdobeno řadou smyčkovitých a sloupových protuberancí, jež neustále měnily svůj tvar. K tomu všemu dopomáhal i mimořádně klidný stav zemské atmosféry bez jediného mráčku. Byla to opravdu pěkná podívaná....

 

Mimořádné pozorování:

Dne 20. března 2015 proběhne jedno ze vzácných zatmění slunce – největší až do roku 2026 pozorovatelné z území České republiky. 
Před 11. hodinou dopolední zakryje Měsíc sluneční 
disk ze 73%. Hvězdárna v Jičíně bude proto veřejnosti otevřena v pátek 20. března od 09. hod. Začátek zatmění nastane 09:38:27 maxima dosahuje 10:47:29 a končí v 11:38:57 UT.

Pro pozorování úkazu budou k dispozici teleskopy hvězdárny : SW ED 120 a chromosferický dalekohled Lunt H-Alfa.

Celý článek...
 

Po dlouhé době se snad v sobotu 24. 1. 2015 vyjasní obloha, proto Vás zveme na sobotní pozorování komety C/2014 Q2 (Lovejoy) a dalších objektů zimní oblohy od 19:00. Pozorováním bude provázet Lukáš Přibyl, v případě jasné oblohy a Vašeho zájmu ho kontaktujte na čísle  728 024 440.

 

Včera jsme pozorovali a fotili kometu C/2014 Q2 (Lovejoy)

představujeme neupravovaný surový snímek tak jak vypadl s fotoaparátu. Na levém snímku je kometa ve 20:29 hod. s expozicí 125 s, a na druhém v 22:28 hod s expozicí 105 s. Je zde krásně vidět jak daleko se posunula během těchto 2 hodin. Na levém je více patrný ohon komety.

 

Zveme všechny zájemce o astronomii dne 11. a 12. září 2014

na Jičínské náměstí, kde budeme v rámci festivalu Jičín město pohádky pozorovat Slunce.

Na místě budeme mít 2 dalekohledy, kterými se budeme dívat na fotosféru a chromosféru Slunce.

Pozorování je zdarma od rána až do odpoledne. Snad nám bude přát počasí.

 

U příležitosti Března - měsíce čtenářů, jsme byli ve čtvrtek 13.3.2014 pozváni, na besedu do městské knihovny v Dolním Bousově. Nejprve byla v budově bývalé farnosti (dnes městská knihovna) přednáška o astronomii obecně. Když se zaplnily všechny připravené židle příchozími posluchači, začal svou přednášku od prvního teleskopického pozorování roku 1609 Galileo Galileiem astronom  J. Heršálek, který dále uvedl rozdíly mezi zrcadlovým a čočkovým dalekohledem s poutavým vyprávěním o Hubbelově vesmírném teleskopu, který byl dopraven na oběžnou dráhu, s chybně vybroušeným primárním zrcadlem. Potom se zastavil u naší sluneční soustavy, kterou pro posluchače myslím dostatečně popsal. Začal, povídáním o slunci a jeho teplotě, skvrnách i erupcích, dále nám pověděl spousty zajímavých informací o měsíci a jeho vzniku. Svůj výklad měl pro zpestření proložen i několika videi, např. o vzniku naší planety Země, měsíce či jak a proč měsíc couvá a dorůstá. Ve své přednášce se ještě zmínil o Jupiteru, Saturnu a zakončil velmi živým tématem o Marsu a jeho výzkumu.

Poté jsme se všichni odebrali ven na zahradu, kde mezi tím vyšly hvězdy a svítil měsíc skoro v úplňku. Vybalili jsme a nastavili dva přenosné dalekohledy, které jsme si přivezli z jičínské hvězdárny. Newtonem 200/1200 na paralaktické montáži jsme koukali na Jupiter, kde byli zřetelně vidět i jeho 4 měsíce (z 65), dále jsme dobře viděli velkou mlhovinu v souhvězdí orionu. Druhým dalekohledem Dobson 250/1200 jsme sledovali krátery a moře na měsíci, a potvrzovali jsme si, co jsme před tím slyšeli z poutavého vyprávění pana Heršálka. Když se všichni u dalekohledů vystřídali, bylo již 22 hodin. Lidé se postupně začali loučit a odcházet domů, z děkovného podávání rukou i z jejich nadšených obličejů šlo vyčíst, že se večer pod hvězdami opravdu vydařil.

 

Ing. D. Vališka

 

 Přednáška v Městské knihovně v Dolním Bousově                                   pozorování je možné v každém věku

 

Letošní léto nás navštívilo několik mateřských škol, děti z dětského domova, postižené děti z Apropo Jičín a několik letních táborů. Všechny návštěvníky se nám bohužel nepodařilo vyfotit. Spolu jsme pozorovali Slunce a noční oblohu.

 

Jednoho listopadového dne nás navštívily děti z Mateřské školy Větrov. Přinášíme Vám několik fotek z jejich návštěvy.

Bohužel se netrefily do slunného počasí, proto jsme jim nemohli ukázat Sluníčko.

Nicméně si alespoň děti mohly zatočit kopulí. V našem malém sále jsme jim ukázali co mohou pozorovat na obloze a povídali jsme si o hvězdách.

 

Bob Šviha

 

V březnu nás navštíví kometa C/2011 L4 PanSTARRS, která je viditelná na západě ihned po setmění a poté pomalu zapadá. Den ode dne bude vidět déle, ale slaběji, protože se vzdaluje od Země. Na hvězdárně v Jičíně se jí budeme snažit pozorovat jakýkoliv den, když bude bezoblačné počasí. V případě zájmu o pozorování volejte.

 

jicinsky.denik.cz 18.11.2012

Jičín – Mimořádné pozorování se uskuteční v neděli 18. listopadu od 18 hodin na jičínské hvězdárně. Hlavní podívanou bude úkaz, který není neobvyklý, avšak zajímavý na pozorování ozbrojeným okem.

 

Je řeč o přechodu stínu Měsíce lo přes kotouč planety Jupiter. Jedná se o jeden ze čtyř měsíců největší planety Sluneční soustavy objevených italským astronomem Galileo Galileem.

Mimořádnost pozorování tkví také v tom, že vašimi průvodci po hvězdné obloze budou šikovné děti z místního astronomického kroužku.

Akce se koná pouze za jasného počasí a bude možné obdivovat i další objekty vesmíru, jako například mladý Měsíc, namodralý kotouček planety Uran, otevřené a kulové hvězdokupy, mlhoviny a jiné.

Autor: Redakce

Odkaz na celý článek: ZDE

 

V pátek 15.2.2013 proletí poblíž Země ve vzdálenosti cca 28 000 km. Asteroid 2012 DA 14, tento asteriod má průměr cca 45 m, ale vzhledem k velmi malé vzdálenosti by měl být viditelný i v triedru. Na hvězdárně se ho budeme snažit pozorovat, začínáme ve 20:45. Doufáme, že nám bude přát počasí, protože tyto úkazy nejsou zas tak časté.

 
Pondělí, 11 Únor 2013 22:02

V den (18.11.2012) této údálosti se i přes nepříznivé počasí a nulovou možnost pozorování, vypravilo na jičínskou hvězdárnu přes 30 návštěvníků. Kterých se ujaly děti z astronomického kroužku a předvedly jim své prezentace o Jupiteru, jeho měsících a dalších astronomických objektech.

Návštěvníci se rozdělili do dvou skupin, aby se vešli do naší přednáškové místnosti. Druhé skupině během přednášky zatím ukázal demonstrátor hvězdárny vybavení kopule a seznámil je s možností pozorování.

Za své prezentace byly děti odměněny od publika potleskem. Děkujeme návštěvníkům za jejich zájem a doufáme, že pro příští pozorování nám zachová více přízně počasí, abychom mohli zapojit i dalekohledy.

 

Za hvězdárnu Jičín

Bob Šviha

 
Pondělí, 12 Listopad 2012 19:34

Rádi bychom Vás pozvali na mimořádné pozorování, které proběhne v neděli 18. listopadu 2012 na Jičínské hvězdárně od 18 hodin. Hlavní podívanou bude úkaz, který není neobvyklý, avšak zajímavý na pozorování ozbrojeným okem. Je řeč o přechodu stínu měsíce Io přes kotouč planety Jupiter. Jedná se o jeden ze čtyř měsíců největší planety Sluneční soustavy objevených italským astronomem Galileo Galileem. Mimořádnost toho pozorování tkví také v tom, že Vašimi průvodci po hvězdné obloze budou šikovné děti z místního astronomického kroužku.

Pozorování bude probíhat pouze za jasného počasí. Mimo výše zmiňovaný úkaz bude možno obdivovat i další objekty vesmíru, jako například mladý Měsíc, který díky své fázi nabídne na povrchu úžasnou hru světla a stínu, dále pak namodralý kotouček planety Uran a nejrůznější objekty hlubokého vesmíru, jakými jsou otevřené a kulové hvězdokupy, mlhoviny, aj.

 

                                                    Za Hvězdárnu Jičín Lukáš Přibyl

 

Pro bližší informace kontaktujte demostrátora Boba Švihu na tel.č.: 603 979 551

 

Jupiter je nejvetší a nejhmotnější planetou ve sluneční soustavě. Velmi rychle rotuje, otočí se kolem své osy jednou za pouhých 10 hodin. Při této rychlosti se planeta na rovníku vydouvá a dochází k rychlé rotaci svrchní atmosféry, kde se oblaka roztahují do pestře barevných pásů. Největším vírem je velká rudá skvrna (GRS - Great Red Spot), která má průměr tří zeměkoulí. Tato bouře zuří v atmosféře Jupiteru již přes 300 let a rychlost větru uvnitř je přes 400 km/h.

                                                  

          Průměrná vdálenost od Slunce: 5,20 AU

          Délka dne (jedna otočka kolem osy): 10 hodin

          Délka roku (jeden oběh kolem Sliunce):

          12 pozemských let

          Průměr: rovníkový 142 984 km, přes póly 133 708 km

          Hmotnost: 318 hmotností Země

          Gravitace: 250% pozemské gravitace, při hmotnosti

          80 kg by jste na Jupiteru vážili 200 kg

          Atmosféra: vodík, helium, metan

          Charakteristika povrchu: hustota látky roste plynule směrem

          ke středu planety, neexistuje zde rozdělení na atmosféru

          a pevné těleso, není možné mluvit o "povrchu planety"

          Přirozené satelity (měsíce): 63

          Prstence: 2

 

 

 

Tento plynný obr je asi nejvděčnější planeta na pozorování. Není asi nejhezčí planetou, to bychom křivdili "Pánu prstenu" - Saturnu, ale zato je velice aktivní! V tuto dobu je ještě stále Jupiter záležitostí až druhé poloviny noci, kdy kulminuje přes 50° vysoko, ale postupem času bude vycházet stále dříve a bude pozorovatelný i v první části noci. Sice už nyní je vidět jako velmi jasný bod (-2,6 mag) krátce po deváté hodině večer, ale jeho výška je minimální a podmínky na pozorování tudíž špatné.

 

Přejděme tedy k tomu, co vše můžeme při pohledu na tohoto obra spatřit:

1) Jupiter má 63 satelitů (měsíců) z nichž největší a nejznámější jsou čtyři - Ganymédes, Európa, Ió a Calistó. Tyto měsíce poprvé spatřil hvězdář a astronom Galileo Galilei  a proto se jim též říká Galileovské měsíce. Ty múžeme spatřit již obyčejným triédrem, jako čtyři tečky kolem planety. Měsíce poměrně rychle mění svou polohu a postavení vůči planetě.

2) Velmi často se stane, že měsíc přechází před planetou a vrhá na ní svůj stín. Pro mě velice zajímavé na "lovení" těchto stínů. Toto je už záležitost astronomického dalekohledu. Přechody stínů jsou uveřejněny na našem webu, nebo je lze dohledat na internetu.

3) I menší astronomický dalekohled ukáže dva tmavší pásy oblačnosti na kotoučku planety.

4) Výkonější apertura dokáže rozlišit, kromě dalších detailů na povrchu, v jižním tmavém pásu oblačnosti i Velkou rudou skvrnu. Samozřejmě musíte Jupiter sledovat v dobu, kdy je k nám skvrna přivrácená a je tedy vidět, protože vlivem rotace planety kolem své osy se otáčí i tato obrovská bouře. Nenechte se zmílit, skvrna se v dalekohledu jeví spíše nažloutle, až žlutooranžově, než rudě.

 

Určitě si nezapomeňte prohlédnout fotky Jupiteru na astrofóru pořízených amatérskými přístroji, i když kvalitou bych je typoval minimálně na Hubbleův teleskop.

Před pozorováním je dobré si prohlédnout pár obrázků, aby jste věděli, co vlastně máte v okuláru hledat. Ale pozor aby jste pak nebyli zklamaní, že neuvidíte to, co je zachyceno na většině fotografií. Oko v žádném případě nezachytí tolik potřebného světla, jako dlouhé expozice fotoaparátů a následné zpracování materiálu v nejrůznějších počítačových programech.

 

 

Lukáš Přibyl

 

Obvykle nenápadný roj Drakonid slibuje na sobotní večer 8. října pěknou podívanou. Roj bude vrcholit kolem 22. hodiny.

Většinou se jedná o slabý roj. Pouze několik meteorů za hodinu, avšak již v minulosti předvedl špršku několika tisíc meteorů za hodinu. To se ale letos opakovat nebude.

 

Nejoptimističtější modely předpovídají četnost 500-600 meteorů za hodinu. Taková sprška by se neměla opakovat minimálně příštích čtyřicet let, proto si ji nenechte ujít.

Nositelem těchto prachových částic je kometa 21P/Giacobini-Zinner, která byla poprvé spatřena v roce 1900. Oběžná doba komety kolem Slunce je 6,5 roku. Roj je zajímavý tím, že se jedná o nejkřehčí částice, které mezi meteoritickými roji pozorujeme.

Na tuto událost jsou připraveni i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kteří budou pomocí kamer zachycovat velké a jasné meteory tzv. bolidy a pomocí kamer se zesilovači i slabší meteory.

Nejlepší je meteory pozorovat neozbrojeným okem. Budou zdánlivě vylétávat z jednoho bodu, z radiantu, který se nachází v souhvězdí Draka. Odtud také nesou název "Drakonidy." Bohužel však bude do značné míry rušit Měsíc svým svitem, který bude ve fázi pouhé tři dny před úplňkem. V jeho záři velký počet slabších meteorů zanikne. Pokud bydlíte ve městě, nebo poblíž městských aglomerací, tak vyjeďte někam mimo, kde nebude rušit navíc svit pouličního osvětlení. Výhodou také bude, když budete mít Měsíc zakrytý nějakým domem, lesem, nebo ho alespoň budete mít v zádech.

 

 

Lukáš Přibyl

 

V časech uvedených v tabulce můžete sledovat na Jupiteru tmavou skvrnu - stín vržený jedním z jeho měsíců na kotouček planety. Pozorovat můžete i malým dalekohledem od 8 - 10 cm. Tabulka platí pro září roku 2011.

Tento měsíc a to přesně 31.10. budeme moci na povrchu Jupitera pozorovat hned dva stíny.

 

 

DEN            ČAS            MĚSÍC                                                                          

  3.10.                 2:38-4:41                  Ganymed

  3.10.                 21:37-0:07                  Europa

  5.10.                   4:06-...                        Io

  6.10.                 22:34-0:45                     Io

  8.10.                  ...-19:14                       Io

11.10.                  0:13-3:35                  Europa

14.10.                  0:29-2:40                     Io

15.10.                18:57-21:08                    Io

18.10.                  2:49-5:18                  Europa

21.10.                  2:23-4:34                     Io

21.10.                   ...-18:36                  Europa

22.10.                20:52-23:03                    Io

24.10.                   ...-17:32                      Io

25.10.                   5:25-...                    Europa

28.10.                   4:18-...                        Io

28.10.                18:44-21:12                Europa

29.10.                 22:47-0:58                     Io

31.10.                17:16-19:27                    Io

31.10.                18:46-20:45               Ganymed

 

 

Zdroj: Astropis

 

 

 

   Fred Bruenjes     

 

V sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách budete mít jedinečnou šanci vyslovit spoustu svých tajných přání. Právě na tento den letos

vychází maximum meteoritického roje Perseidy. Perseidy, jinak lidově nazývané také "Slzy svatého Vavřince".

 

Vznik

Když řekneme:,,Koukej, padá hvězda!" Ve skutečnosti sledujeme déšť kometárního prachu, který vznikl z komety Swift-Tuttle 1862 III.

Jak prach vstupuje do atmosféry, tak se třením zahřívá a zanechává za sebou světelnou stopu.

Při pozorování připadá člověku, že meteory vylétají z jednoho místa ze souhvězdí Persea. Tomuto místu říkáme radiant roje. Toto je způsobeno obyčejnou perspektivou, protože ve skutečnosti jsou dráhy prachových částí na sebe rovnoběžné.

 

Podmínky letos

Roj je činný v rozmezí od 17. července do 24. srpna, přičemž letošní maximum je stanoveno na sobotu 13. srpna v ranních hodinách.

Jak jsem předeslal, tak lze roj sledovat již koncem července, ale četnost meteorů je velmi malá. Postupně se ale Země dostává do hustšího

proudu meteoroidů a aktivita se každým dnem zvyšuje. V maximu jich můžeme zahlédnout až sedmdesát.

 

Pozorování

Základem každého úspěšného astronomického pozorování je sledovat pod tmavou noční oblohou. To letos půjde jen těžko, protože

právě v době maxima roje bude Měsíc v úplňku a slabší meteory zaniknou v jeho svitu.

Vy, co bydlíte ve městě, nebo poblíž městských aglomerací, určitě vyjeďte za pozorovaním někam mimo světelné znečištění.

Meteoritický roj nemá smysl sledovat žádnou aperturou. Nejlepší je si vzit lehátko, nebo spacák s karimatkou, lehnout si do trávy a koukat

směrem k radiantu roje. Meteory jsou zcela náhodné a poměrně rychlé. Nejlepší doba pro pozorování je od půlnoci do rozbřezku.

Nezapomeňte, že ikdyž máme stále léto, je potřeba si s sebou vzít i teplejší oblečení a určitě neuškodí ani teplý nápoj v termosce.

 

Lepší podmínky čekáme příští rok, kdy by neměl být roj rušen svitem Měsíce, protože se v té době bude blížit novu.

Pozadí roje doplní ještě tři planety - Jupiter, Merkur a Venuše...

 

Výsek hvězdné oblohy 13. srpna 2011, 2:00 SELČ

 

 

Lukáš Přibyl    

 

V časech uvedených v tabulce můžete sledovat na Jupiteru tmavou skvrnu - stín vržený jedním z jeho měsíců na kotouček planety. Pozorovat můžete i malým dalekohledem od 8 - 10 cm. Tabulka platí pro srpen roku 2011.

Poznamenejte si v kalendáři datum 31. 10. 2011. To budou přes kotouček planety přecházet hned dva stíny najednou. Budou to stíny měsíce Ganymed a IO. Stíny budou viditelné v čase od 18:46 - 19:27.

 

     DEN            ČAS            MĚSÍC                                                                          

        8.8.                   0:46-3:17                  Europa

       13.8.                  1:51-4:01                     IO

       13.8.                 22:31-0:40                Ganymed

       14.8.                    ...-22:29                    IO

       15.8.                   3:23-...                    Europa

       20.8.                   3:45-...                       IO

       21.8.                   2:32-...                   Ganymed  

       21.8.                 22:32-0:23                    IO

       25.8.                    ...-21:48                  Europa

       29.8.                  0:07-2:17                     IO

 


 

Zdroj:  Astropis

 

15. června 2011 nastane úplné zatmění měsíce, toto zatmění je navíc jediné úplné viditelné z České republiky od února 2008 do září 2015

Jeho jedinečnost netkví jen v délce trvání fáze úplného zatmění, ale také z faktu, že úkaz nastane jen necelých 5 dní před letním slunovratem. Úplňkový Měsíc tedy právě proto najdeme, jak bylo zmíněno dříve, velmi blízko centra Mléčné dráhy a za dobrých podmínek (například vysoko v horách) bude okolí Měsíce nesmírně fotogenické. Právě tato oblast oblohy je totiž jednou z nejbohatších na objekty vzdáleného nebe, jako jsou například emisní mlhoviny nebo otevřené a kulové hvězdokupy.

K pozorování úkazu je zapotřebí si najít místo s jihovýchodním obzorem oproštěným o domy, stromy či lesy. Dobrým místem je proto střecha vysoké budovy nebo vysoký kopec. Zatmění Měsíce navíc bude probíhat ještě za šera. Nejlepší variantou k pozorování jsou proto hory, kde je vzduch značně čistší. Výhodou je samozřejmě navštívit i hvězdárnu v Jičíně kde budeme tento zajímavý přírodní úkaz pozorovat.

 

Na hvězdárně budeme pozorovat zatmění měsíce 15.6.2011 od 20:30

 

 

Průběh zatmění v České republice

Východ Měsíce (Praha) 21 hod 09 min SELČ
Začátek částečného zatmění 20 hod 22 min 36 s SELČ
Začátek úplného zatmění 21 hod 22 min 06 s SELČ
Maximální fáze zatmění 22 hod 12 min 36 s SELČ
Konec úplného zatmění 23 hod 03 min 00 s SELČ
Konec částečného zatmění 00 hod 02 min 36 s SELČ

 

Na dnešní pozorování dorazilo 13 lidí. Začalo se přednáškou s promítáním v našem přednáškovém sále. Kde přítomným Jarda Heršálek, řekl a ukázal základní informace o astronomii.

Poté jsme se přesunuli do kopule, kde jsme pozorovali měsíc, Jupiter a dalších objekty.

 

Tentokrát přišlo na pozorování asi 14 lidí i přes velmi špatné počasí. Nejprve jsme pozorovali Měsíc, který se nám neustále schovával za mraky. Potom jsme sešli do přednáškové místnosti kde jsem návštěvníkům ukázali nějaké fotografie vesmírných objektů, řekli jim pár slov o vesmíru. Po té jsme šli pozorovat Jupiter, protože se trochu zlepšilo počasí. Nakonec jsme viděli i nějaké kulové hvězdokupy. Toto pozorování bylo zvláštní tím, že z velké části se jednalo o cizince, kterým výklad překládala jejich průvodkyně.

 

Dnes přišel na hvězdárnu dětský tábor. Bylo tam 24 dětí a několik vedoucích. Ze začátku to vypadalo s počasím špatně nebyl skoro ani vidět měsíc přes mraky. Tak jsme se přesunuly do přednáškové místnosti, kde jsme dětem na počítači ukázali nejznámější souhvězdí a fotky vesmírných objektů. Mezitím se zlepšilo počasí natolik, že jsme mohli pozorovat měsíc, kulovou hvězdokupu M13 v Herkulovi a další objekty. Takže nakonec odjížděli spokojeni.

 

Tento pátek se pozorování nekonalo, protože se neozval žádný zájemce ze strany veřejnosti.

Bylo to, ale rozumné, protože při úplňku je pozorování velmi špatné. Úplněk, to jsou pro hvězdáře hned po zamračené obloze nejhorší  podmínky pro pozorování, obloha je totiž přesvětlená, méně světelné objekty nejsou vidět skoro vůbec a měsíc se také velmi těžko pozoruje. 

 

Na pozorování přišlo 6 návštěvníků.

Bylo docela dobré počasí.Měsíc byl skoro v první polovině, proto dost osvětloval oblohu, a proto hůře viditelné objekty nebyli moc jasné.

Ale pohled na Měsíc byl skvělý. Nádherně byli vidět detaily jeho kráterů.

 

Pozorování měsíce mělo obrovský úspěch,

nikdo z návštěvníků nečekal takovou krásu.

 

u Saturn, bylo krasně vidět 4 největších měsíce.

V souhvězdí velkého vozu jsem pozorovali optickou dvouhvězdy Alcor a Mizar.

Sledovali jsme největší kulovou hvězdokupu

v souhvězdí Herkules galaxii M13

 
 a krásně vykreslenou kulovou hvězdokupu M3  

 

 

 

 

 

 

Na pozorování přišli 4 návštěvníci.

Bylo velmi dobré počasí. Podařilo se nám zprovoznit navádění dalekohledu přes počítač.

Pozorovali jsme Saturn, bylo krasně vidět

jeho 5 největších měsíců.

Dále jsem viděli optickou dvouhvězdy v souhvězdí velkého vozu Alcor a Mizar.
 Nakonec jsme docela pěkně viděli galaxii M51  
 a krásně vykreslenou kulovou hvězdokupu M3