Žádné události
 
 
 
 
 
 

 Fotky z tábora jsou ZDE

tabor plakát

 

Tentokrát vás zveme na pozorování zatmění měsíce do Krkonoš. (na hvězdárně nám na východě překáží smrk)

zatmeni mesice 17

 

nevidiitelna hranice

 

Pondělní zajímavé pozorování Jupitera.

K zajímavému úkazu dojde v pondělí 29. 5.2017,

Budou k vidění 2 měsíce před Jupiterem a jeden stín

a potom 2 stíny a 1 měsíc cca do 22 hod.

Celou scenérii zakončí Velká rudá skvrna, kulminující po 22 hod. (info)

Za jasného počasí bude probíhat pozorování

tohoto úkazu pro veřejnost od 21.00 do 22.30. 

 

(Vstupné dobrovolné)

 

1-jupiter  earth compared 1024 

 

1-koncert pod hvězdama

 

1-československe komety

 

1-červen 17

 

1-Hokkaido

 

 

Další info Zde1-bota ex

 

 

astrofoto - workshop

 workshop 17

 

1-kveten 2017-001

 

1-co to zpiva plakat

 

1-kosmicke pocasi

 

Očekávaná "přednáška" pojatá formou besedy je tady.

1-KDO SE SKRYVAL POD HVEZDARNOU

 

O jičínské "HODINĚ ZEMĚ" které jsme se účastnili napsali např. Zde

Za rok bychom rádi navázali spolupráci s městem. 

(A třeba zhasne i Jičínská brána, nebo Lodžie)

1-hodina zeme1-001

 

1-tajemne komety

 

 

MĚJME RÁDI JIČÍN – Ukliďme Česko

 

Akce Ukliďme Česko proběhne celorepublikově 8.4.2017.

 

Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín se opět zapojí do úklidu společně s městem Jičín Regionálním muzeem a galerií Jičín. Vítaný je každý dobrovolník, který má chuť udělat něco pro naši planetu, a svým způsobem i pro sebe. Trasy na uklízení příkopů a odpadků kolem cest jsou letos v Jičíně tři. Je jedno, který úsek půjdete, zda k rybníku Šibeňák, ke hvězdárně, nebo od Městského úřadu. Vyberte si proto, kde to máte nejblíže, a kam byste se rádi podívali.

 

Trasa č.1

 

Sraz dobrovolníků, kteří mají blízko do centra, je na parkovišti za městským úřadem (Žižkovo náměstí 18). V 8:30 zde dostanete rukavice a pytle na odpady. Uklízet se vyrazí směrem k Popovicím, před kolejemi podél obchvatu a zpět kolem skateparku ulicí přátelství. Více bude na dohodě s dobrovolníky. Sebou doporučujeme rukavice (kdybychom jich neměli dost), pláštěnku, svačinu a pití, kdo se cítí bezpečněji s reflexními prvky, tak i ty.

 

V případě dotazů pište Ing. J. Mušková ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )

 

Trasa č.2 - HVĚZDÁRNA

 

Sraz dobrovolníků pro úklid směrem Březina je v 8:30 na jičínské hvězdárně (Raisova 310), zde dostanete rukavice a pytle na odpady. Na hvězdárně se rozdělíme na dvě skupiny a současně budeme uklízet směrem Březina a směrem Jičín. Po tomto rozjezdu nás nezastaví ani hromady odpadu v bezejmenné ulici k domu č. p. 189. 

 

S sebou doporučujeme: rukavice (kdybychom jich neměli dost), pláštěnku, svačinu a pití. Po akci bude možnost si na hvězdárně opéci buřta, jablko, pečivo, či jiné dobroty (z vašich vlastních zásob). Buřty si můžete nechat v lednici na hvězdárně před začátkem akce. Opékání proběhne na zahradě jičínské hvězdárny. 

 

V případě dotazů pište Ing. D. Vališkovi ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript )

 

Trasa č.3  -ŠIBEŇÁK

 

Sraz dobrovolníků, kteří mají blízko k Tescu a Šibeňáku, je na hrázi Šibeňáku. V 8:30 zde dostanete rukavice, pytle na odpady a vyrazí se kolem rybníka Šibeňák. Pokud bude větší počet účastníků, je možnost se rozdělit a uklidit toho víc. Trasa povede cca tak, abyste se sešli opět na hrázi. S sebou doporučujeme rukavice (kdybychom jich neměli dost), pláštěnku, svačinu a pití.

 

V případě dotazů pište Mgr. P. Zíkové ( Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript ). 

 

 

Všem dobrovolníkům přejeme dobré počasí a náladu.

 

 

1-plakat uklidme cesko 17-002

Přeji všem dobrovolníkům dobré počasí a náladu.

 

Ukliďme Česko - Mějme rádi Jičín

podrobnosti

 

 

 

1-plakat uklidme cesko 17-002

 

 

 

 Všechny termíny jsou již plně obasezny!!!

1-programy voda

 

 

1-hodina zeme1-001

 

1-velka vymirani

 

O velkém třesku přijede přednášet matematický fyzik z ČVUT Prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc.

Na přednášku je možná rezervace míst. (737 203 504)

byl velky tresk maly

 

Již není tajemstvím, že se u hvězdárny v prosinci 2016 našel hromadný hrob.

Tajemstvím ale zůstává, o koho šlo, a kdy byli pohřbeni. Rozhovor s archeologem R. Novákem pro Český rozhlas zde.

Chystáme pro vás přednášku o tomto nálezu 18.4.2017.

vykopavky male

 

1-geocashing-01

 

1-jak se stat hvezdarem-01

 

 

S přáním, ať máte co pozorovat i v roce 2017.1-pf 2017

 

15.1.2017

tomu bude přesně rok od slavnostního otevření Centra přírodních věd - hvězdárny Jičín.

Přijďte se podívat co vše jsme stihli za rok 2016

a

co se u nás změnilo či vyvinulo k lepšímu.

Otevřeno bude od 14-18

 1-den otevrenych dveri

 

První přednáška tohoto roku bude ornitologiká.

Přednášet o ptácích a jejich tahu přijede V. Šoltys

ornitolog spisovatel, fotograf a veterinář v jedné osobě.

S přddnáškou bude spojena i výstava velkoformátových fotografií.

Pokud máte zájem o podepsání knihy, určitě si jí doneste. Pan Šoltys vám jí po přednášce rád podepíše. 

1-TAHNI PTAKU-01

 

1-DOBYTI JIZNIHO HVEZDNATEHO RAJE-01

 

1-jedla zahrada

 

Jičínský zpravodaj str. 14.

 

 

 

maxresdefault

 

co se nenosi maly

 

vsichni na mars male

 

 

stanice6

 

1-nepomahej-maly

 

    8. křídový seminář

Jičín 13.-14. října 2016

 

1-global geopark

jicin znak

jicin

 

                                                                                                                     

 

8:30 – 9:30 Registrace: (příspěvek 30 Kč na občerstvení, mj. domácí koláče…:-)

9:30 zahájení, úvodní slovo pana starosty JUDr. Jana Malého a ředitele Geoparku Český ráj, Jana Čermáka.

9:40 M. Košťák, A. Svobodová: Jičín – křída – Geopark Český ráj, fenomén Čeřovka.

9:55 P. Zelenka: Josef Soukup a Josef Macháček, dvě významné osobnosti Jičínska.

10:10 L. Švábenická: Acme Marthasterites furcatus jako marker pro stanovení stropu teplického souvrství, jizerský vývoj české křídové pánve.

10:25 Z. Štaffen a S. Čech: Chemostratigrafie východočeské křídy.

10:40 coffee break

11:00 H. Poukarová: Odkryv jizerského souvrství (IX ab) v České Třebové.

11:15 J. Juráček: Karbonátové žíly v křídových sedimentech.

11:30 P. Svoboda: Spojení české a bavorské křídy v Zahálkovské literatuře.

11:45 J. Sakala: Fusity v českém cenomanu.

12:00 oběd (dle vlastního výběru), doporučeno Hostinec na Veselce (ale bývá plno)

13:30 J. Valečka, R. Nádaskay: Příspěvek jádrových vrtů projektu "Rebilance zásob podzemních vod" k stratigrafii a sedimentologii svrchní křídy v lužické faciální oblasti.

13:45 S. Čech: Výsledky projektu "Rebilance zásob podzemních vod".

14:00 L. Špičáková, D. Uličný, V. Cajz: : Soubor stratigrafických a geologických řezů v české křídové pánvi – příspěvek GFÚ k projektu "Rebilance podzemních vod 2012-16".

14:15 M. Košťák, J. Sklenář, M. Souček, O. Kohout: Nové a staronové nálezy vzácných a neobvyklých amonitů ČKP a jejich význam pro stratigrafii.

14:45 J. Rantuch: Fenomén Rhynchostreon aneb co nového u ústřic?

15:00 P. Svoboda: Z hnidopichova čtenářského deníčku aneb Klein Herrndorf

15:15 M. Kočová: Nové nálezy fosilních krabů (Arthropoda: Decapoda: Brachyura) z příbřežních/mělkovodních lokalit – Kaňk Na Vrších a Předboj (svrchní cenoman - spodní turon české křídové pánve).

15:30 coffee break

15:50 L. Vaňková: Belemniti spodní křídy vnějších Karpat a Tethydy.

16:05 R. Vodrážka: Paleontologické zajímavosti ze svrchní křídy ostrova James Ross.

16:20 T. Kočí: Serpulidní červi z cenomanu regionu Le Mans.

16:35 B. Ekrt: Kostnaté ryby hraničního intervalu cenoman/turon v české křídové pánvi.

16:50 J. Sklenář, B. Ekrt: Pyritizace v české křídě – několik postřehů.

17:05 M. Houdková: Paleoekologie turonských ostrakodů (Ostracoda) lokality Úpohlavy.

18:30 Večeře

 

 

Exkurze: pátek 14. 10. 2016 8:00

 

  1. Podhorní Újezd: střední až svrchní cenoman
  2. Železnice: svrchní turon
  3. Čeřovka: metamorfika svrchního turonu
  4. Blata: okraj coniackého deltového tělesa Prachovských skal
  5. Dětenice (Osenice): spodní/střední coniak v březenském vývoji
  6. Rožďalovice: inoceramové zvonivé opuky

 

Doprava: vlastními auty a mikrobusem ČGS

 

 

1-astrofoto 25

 

1-komety zblizka 02

 

1-netopyr

 

V úterý 20.9.2016 budeme promítat dokumentární film o hromadné dopravě,

automobilovém průmyslu, a dopadu na naše zdraví, ...

Přijeďte tedy na kole, nebo si přijďte udělat pěkný podvečer k nám na hvězdárnu Jičín.  

upoutávka

kola versus auta

 

astro tabor

 

19.8.2016 

1. venkovní promítání

Ojedinělá možnost shlédnout legendární divadelní hru K- klubu

Poprask na Laguně

(1997)

poprask na lagune mini

Za pěkného počasí bude umožněno i noční pozorování oblohy.

 

 

saturn

 

Co nás čeká a nemine:

7.6. 2016 ANDAMANSKÉ OSTROVY (B. MICHÁLEK)

23.6.2016 ZATMĚNÍ NA CESTÁCH (E. MARKOVÁ)

zatmeni slunce- male

 

 

 

 

 

 

and ostrovy male

 

 

 

 

Ve čtvrtek 19.5.2016

Je pro Vás připravena další astro-přednáška

Přijede přednášet meteorolog RNDr. Martin Setvák, CSc.

 

 

 2012-11-18 Krkonose R00262381

pohledy na zemi

 

 

Botanická exkurze (foto)

 

Pokud Vás zajímá, kde rostou orchideje v okolí Jičína a měli byste chuť se na tato místa podívat osobně.

Cena: 50kč

Sraz: 8:15 autobusové nádraží Jičín

Očekávaný návrat: 12:25 Jičín

Hlásit se můžete na tel čísle: 737 203 504 nebo  Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

exkurze botanicka mala

 

9.5.2016 Přechod merkuru před sluncem 

Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut.

Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne. Celý úkaz budeme pozorovat až do západu slunce.

Vstupné: dobrovolné

kdy: 13:00-17:00 (zájemci mohou zůstat do západu slunce)

Kde: Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín

www.astro.cz

merkur-16

 

Již dnes večer se na Vás těšíme na hvězdárně.

Do noty nám brnkne kapela Brnkačka

koncert pod hvězdamimaly

 

V neděli proběhla ornitologická exkurze k Ostruženským rybníkům. Jednou větou bych to shrnul: Lidí dorazila akorátní skupinka a ptačích druhů jsme viděli více než dost. Ale když to trochu rozvinu: Cca 20 druhů jsme pozorovali z dálky svými a půjčenými dalekohledy a cca 10 druhů velmi zblízka nebo podle jejich hlasu.

Když pan Mrkáček vystoupil z auta na parkovišti u hvězdárny a první co konstatoval bylo, že dnes to bude dobré, protože právě slyší slavíka obecného, měl naprostou pravdu. Viděli jsme běžné i vzácnější druhy ptáků i jiných organismů, jako např. bradáček vejčitý (orchideace), nebo tchoře tmavého (Mammalia).

Krásně zpívající pěnice černohlavá a slavík obecný se překřikovali hned u hvězdárny, dále jsme zde pozorovali stehlíky a drozda kvíčalu, poštolku obecnou, sýkoru modřinku, špačky a strnada lučního (M).  Po chvíli klidu nad námi prolétl větroň, který k našemu údivu vyplašil od Poráku černého čápa. A na berličce u letiště seděl moták lužní (F). Černý Čáp nás fascinoval po celou dobu, než si sedl na starý suchý pahýl a začal s ranní hygienou. My jsme potom slezli ze silnice na louku, kde se před námi schovával páreček křepelek. Slepička si lehla do pampelišek a kohoutkovi svítila jeho oranžová hlavička. Jelikož jsme se přibližovali, byli nuceni vylétnout a přistáli uprostřed vojtěšky. Když jsme procházeli civilizací, udivilo nás, jak vrabci sedí na hladké omítce jakoby nic. V Březině jsme ještě viděli běžné vesnické druhy jako je vrabec domácí a polní, dále kosa černého a vlaštovky u kaluže sbírající hlínu na stavbu hnízda a černý čáp nám prolétl nad hlavou. Když jsme došli k rybníku, čekali na nás hejnka vodních ptáků. Labutě, lysky a popelky (volavky popelavé) čekal asi každý, ale 3 kusy krásné volavky bílé byly příjemným překvapením. Hejno rybáků různých druhů, jež vedl racek malý, který se snadno poznal podle jeho černých spodků křídel, dále pak čírky modré, potápka malá a potápka roháč, to už stálo za tu procházku. Když jsme stáli na hrázi, tak tu krásně zpívali rákosníci proužkovaní, mezi rybníky se potom ozývala zase pěnice černohlavá a slavík obecný. Hned za rybníkem jsme ještě vyplašili bažanta (M), který svým typickým tlukotem křídel dal najevo, že jsme se nelekli jenom my, ale i on.  Při zpáteční cestě už bylo sluníčko vysoko a hřálo o sto šest a většina ranních ptáků již byla schována v rákosí a keřích. Pouze po kraji Poráku jsme před sebou hnali několik bělořitů. Sledovali jsme poštolku (M), jak se umí zastavit ve větru a třepotat se na místě, když vyhlíží svou kořist, dále káně sedící na kopci a sledující, co se děje pod ním, čápy bílé sedící na komíně v Jičíně a na sloupu v Ostružnu. A na závěr se nám ukázal jeden krasavec moták lužní (M), který se motal nad polem směrem ke hvězdárně.

Celá exkurze byla velmi podařená. Pan Mrkáček se v okolí Jičína bude zdržovat ještě o víkendu 14. a 15. 5. 2016, kdy půjde vítat ptačí zpěv kolem Šibeňáku a na Prachově. Ale to my se budeme toulat jinde s botanikem panem Šťastným na exkurzi za orchidejemi. Více zde.

Vysvětlivky:

(M) – samec
(F) – samice

stehlik

 

V neděli proběhla ornitologická exkurze k Ostruženským rybníkům. Jednou větou bych to shrnul: Lidí dorazila akorátní skupinka a ptačích druhů jsme viděli více než dost. Ale když to trochu rozvinu: Cca 20 druhů jsme pozorovali z dálky svými a půjčenými dalekohledy a cca 10 druhů velmi zblízka nebo podle jejich hlasu.

Když pan Mrkáček vystoupil z auta na parkovišti u hvězdárny a první co konstatoval bylo, že dnes to bude dobré, protože právě slyší slavíka obecného, měl naprostou pravdu. Viděli jsme běžné i vzácnější druhy ptáků i jiných organismů, jako např. bradáček vejčitý (orchideace), nebo tchoře tmavého (Mammalia).

Krásně zpívající pěnice černohlavá a slavík obecný se překřikovali hned u hvězdárny, dále jsme zde pozorovali stehlíky a drozda kvíčalu, poštolku obecnou, sýkoru modřinku, špačky a strnada lučního (M).  Po chvíli klidu nad námi prolétl větroň, který k našemu údivu vyplašil od Poráku černého čápa. A na berličce u letiště seděl moták lužní (F). Černý Čáp nás fascinoval po celou dobu, než si sedl na starý suchý pahýl a začal s ranní hygienou. My jsme potom slezli ze silnice na louku, kde se před námi schovával páreček křepelek. Slepička si lehla do pampelišek a kohoutkovi svítila jeho oranžová hlavička. Jelikož jsme se přibližovali, byli nuceni vylétnout a přistáli uprostřed vojtěšky. Když jsme procházeli civilizací, udivilo nás, jak vrabci sedí na hladké omítce jakoby nic. V Březině jsme ještě viděli běžné vesnické druhy jako je vrabec domácí a polní, dále kosa černého a vlaštovky u kaluže sbírající hlínu na stavbu hnízda a černý čáp nám prolétl nad hlavou. Když jsme došli k rybníku, čekali na nás hejnka vodních ptáků. Labutě, lysky a popelky (volavky popelavé) čekal asi každý, ale 3 kusy krásné volavky bílé byly příjemným překvapením. Hejno rybáků různých druhů, jež vedl racek malý, který se snadno poznal podle jeho černých spodků křídel, dále pak čírky modré, potápka malá a potápka roháč, to už stálo za tu procházku. Když jsme stáli na hrázi, tak tu krásně zpívali rákosníci proužkovaní, mezi rybníky se potom ozývala zase pěnice černohlavá a slavík obecný. Hned za rybníkem jsme ještě vyplašili bažanta (M), který svým typickým tlukotem křídel dal najevo, že jsme se nelekli jenom my, ale i on.  Při zpáteční cestě už bylo sluníčko vysoko a hřálo o sto šest a většina ranních ptáků již byla schována v rákosí a keřích. Pouze po kraji Poráku jsme před sebou hnali několik bělořitů. Sledovali jsme poštolku (M), jak se umí zastavit ve větru a třepotat se na místě, když vyhlíží svou kořist, dále káně sedící na kopci a sledující, co se děje pod ním, čápy bílé sedící na komíně v Jičíně a na sloupu v Ostružnu. A na závěr se nám ukázal jeden krasavec moták lužní (M), který se motal nad polem směrem ke hvězdárně.

Celá exkurze byla velmi podařená. Pan Mrkáček se v okolí Jičína bude zdržovat ještě o víkendu 14. a 15. 5. 2016, kdy půjde vítat ptačí zpěv kolem Šibeňáku a na Prachově. Ale to my se budeme toulat jinde s botanikem panem Šťastným na exkurzi za orchidejemi.Více zde.

Vysvětlivky:

(M) – samec
(F) – samice

stehlik

 

V květen 2016

1.5.2016 Ornitologická exkurze k Ostruženským rybníkům (8:00)

Odbornou část povede Z. Mrkáček

 Sraz: v 8:00 v Centrum přírodních věd hvězdárně Jičín

 Cena: zdarma

 S sebou: oblečení do terénu, jídlo a pití, (pokud vlastníte – triedr, či kapesní atlas ptáků)

  

3.5.2016  Květy Táborského hřbetu (17:30)

Z Lomnice nad Popelkou k nám  přijede přednášet botanik Mgr. Martin Šťastný.

Přednáška bude zaměřena na vzácné rostliny Táborského hřbetu tj. oblast Tábora, Kozlova, okolí Bradlece a Kumburku.

Dozvíte se i o blízkých chráněných územích a proč jsou vyhlášeny právě zde např. evropsky významná lokality Kozlov-Tábor,  soustava NATURA 2000

Cena: 50 Kč /20Kč

Kde: Centrum přírodních věd- Hvězdárna Jičín

 

6.5. Koncert pod hvězdami (20:00)

Přijďte se podívat do Jičínské hvězdárny na Jupiter a některé jeho měsíce, různé Galaxie, nebo hvězdokupu. 

Páteční pozorování bude zpestřeno hudbou kapely Brnkačka.

Kapela Brnkačka zahraje opět na hvězdárně a tentokrát přímo pod hvězdami.

Kde: Centrum přírodních věd- Hvězdárna Jičín

čas: 20:00 

cena: dospělí 50Kč děti zdarma

Kde: Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín

V případě nepříznivého počasí bude koncert přesunutý pod střechu a krátký náhradní program uvnitř.

  

 

9.5.2016 Přechod merkuru před sluncem 

Vše začne vstupem Merkuru před levý okraj slunečního disku okolo 13 hodin 12 minut.

Samotný vstup před neostrý sluneční okraj potrvá asi 3 minuty a odehraje se nesmírně vysoko nad obzorem prakticky v pravé poledne.

Vstupné: dobrovolné

kdy: 13:00-17:00 (zájemci mohou zůstat do západu slunce)

Kde: Centrum přírodních věd - Hvězdárna Jičín

www.astro.cz

   

15.5.2016 Botanická exkurze za orchidejemi Jičínska (M. Šťastný) 

 

Pokud Vás zajímá, kde rostou orchideje v okolí Jičína a měli byste chuť se na tato místa podívat osobně.

Cena: 50kč

Sraz: 8:15 autobusové nádraží Jičín

Očekávaný návrat: 12:25 Jičín

Hlásit se můžete na tel čísle: 737 203 504 nebo Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript

 

19.5.2016 Noční pohledy na Zemi (M. Setvák)

 Astronomická přednáška bude tentokráte zaměřená na noční pohledy z družic na naší Zemi. Přednášet přijede dlouholetý pracovní ČHMÚ, meteorolog RNDr. Martin Setvák, CSc.

Který o meteorologii již publikoval na sedm desítek publikací. Od počátku svého působení v ČHMÚ se zajímá o snímkování z různých družic. Přibližně 10 let se věnuje intervalovému snímkování oblačnosti - nejen bouří, ale čehokoliv zajímavějšího, odehrávajícího se na obloze.

Čas: 16:00 a 18:00

Cena: 50 Kč /20Kč

Kde: Centrum přírodních věd- Hvězdárna Jičín

 

20-22.5.2016 Astrofotoworkshop (M. Myslivec)

více informací zde

 

 

UKLIĎME SI OKOLÍ JIČÍNA

Akce Ukliďme česko proběhne celorepublikově 16.4.2016

Centrum přírodních věd hvězdárna Jiíčín se zapojí do úklidu společně s městem Jičín. Vítaný je každý dobrovolník, který má chuť udělat něco pro naší planetu a svým způsobem i pro sebe. 

Trasy na uklízení příkopů a odpadků kolem cest jsou letos v Jičíně tři. Je jedno, který úsek půjdete, zda k rybníku Šibeňák,  Bílému mlýnu, nebo ke hvězdárně. Vyberte si proto kde to máte nejblíže a kam by jste se rádi podívali.

uklid weby

 trasa č.1.

Sraz dobrovolníků, kteří mají blízko k rybníku Kníže je u brány městského koupaliště Kníže v 9:00 zde dostanete rukavice, pytle na odpady a vyrazí se směrem Bílý mlýn a želvák. Pokud bude větší počet účastníků, je možnost se rozdělit u Bílého mlýna, někteří se mohou vracet zpět přes Kbelnici a jiní směr zahrádkářská kolonie. Naším cílem ovšem bude až skruž u silnice na Zebín.c. Trasa se vrací zpět na místo, kde jsme vycházeli a kde bude na závěr opečení buřtů. S sebou doporučujeme (rukavice (kdybychom jich neměli dost), pláštěnku svačinu a pití)) Kdo bude mít zájem, opéci si buřta, nahlásí své jméno na začátku akce Ing. D. Vališkovi. P

trasa č.2.

 

Sraz dobrovolníků, kteří mají blízko k Tescu a Šibeňákiu je na hrázi Šibeňáku V 9:00 zde dostanete rukavice, pytle na odpady a vyrazí se kolem rybníka Šibeňák. Pokud bude větší počet účastníků, je možnost se rozdělit a uklidit toho víc. Trasa povede cca tak aby jste se sešli opět na hrázi. S sebou doporučujeme (rukavice (kdybychom jich neměli dost), pláštěnku svačinu a pití)) Kdo bude mít zájem, opéci si buřta, tak ohniště bude připraveno za koupalištěm Kníže. (stačí při vyzvedávání rukavic nahlásit, Mgr. P. Zíkové, že si dojde opéci buřta. 

trasa č.3.

Sraz dobrovolníků, kteří mají blízko do centra je na parkovišti za městským úřadem (Žiškovo náměstí 18.) V 8:30 zde dostanete rukavice, pytle na odpady a vyrazí se směrem ke hvězdárně. S sebou doporučujeme (rukavice (kdybychom jich neměli dost), pláštěnku svačinu a pití)) kdo se cítí bezpečněji tak i reflexní prvky, až se půjde kousek po uklizené silnici ulicí Raisova. Kdo bude mít zájem, opéci si buřta, tak ohniště bude připraveno za koupalištěm Kníže. Stačí při vyzvedávání rukavic nahlásit, Ing. J. Muškové, že si dojde opéci buřta. Kdo by měl zájem pomoci, ale pěšky se mu nechce. Je možnost zaparkovat na plácku pod hvězdárnou a začít sbírat rovnou tam viz. tlustá čára vlevo dole.

 

Přeji všem dobrovolníkům dobré počasí a náladu.

 

UKLIDME CESKO-01

 

 

Pondělí 11.4.2016

Pravidelné pozorování noční oblohy bude obohaceno o koncert kapely Brnkačka. Přijďte si jí poslechnot a poté se podívat na noční oblohu.

Podíváme na mlhovinu v orionu a galaxii doutníku a bodeovu galaxii, dále nás čeká kulová hvězdokupa M13. Pokud nám to počasí dovolí, podíváme se ještě na plynného obra Jupitera a jeho měsíce.

Měsíc, který bude dorůstat, bude sledovat jeden z pěti dalekohledů, které vám budopu k dispozici. 

Použít

 

Další připravovanou přednáškou je přednáška vhodná úpro každého kdo se chce dozvědět něco zajímavého ze života ptáků.

Přednáška bude zaměřená na hlasy ptáků

 

 

 

Vaším hlasováním jste rozhodli, že v dubnu bude přednáška

 

paní RNDr. Markové, CSc.

 

Slunce - naše hvězda

 

 


 

 

Družina 3ZŠ. na Hvězdárně

astro-001


 

 

 


 

 


 

 

Již zítra proběhne poutavé vyprávění u fotografií Českého ráje.

Dovolujeme si Vás pozvat na předášku turnovského rodáka, který profesionálně fotí krajinu Českho ráje, dále se věnuje ornitologii,  

Je absolventem UK Praha - obor odborná biologie.

Je členem České společnosti ornitologické, předsedou OS Pměť Českého ráje a Podeštědí a šéfredaktorem vlastivědného sborníku Od Ještěda k Troskám.

K fotograování ho přivedl jeho otec Josef Mrkáček. Fotografuje především krajinu a to ve všech ročních období. Dále živou přírodu - vzácné a krásné orchideje a živá zvířata. Je autorem více jak 1000 přednášek pro mládež i dospělé, více jak 35 samostatných fotografických výstav... 

Za svou dlouholetou práci ve prospěch přírody i kulturního života Turnova a Českého ráje obdržel Cenu obce 

12778835 10154603884627782 6027815875750405012 o


 

 

21. dubna proběhne přednáška RNDr. Evy Markové, CSc.

Na tomto odkazu můžete hlasovat, na kterou přednášku byste rádi přišli.


 

 

První astronomická přednáška v tomto roce

proběhne dvakrát za sebou od 15:00 a od 17:00.

Seznámíte se s unikátními snímky, které "nedávno" pořídila vesmírná sonda New horizons,

která byla vyslána do naší sluneční soustavy americkým národním úřadem pro letectví a kosmonautiku

NASA (National Aeronautics and Space Administration) na Mission to Pluto.

O výsledcích z této mise vám přijede přednášet astronom z Turnovské hvězdárny Martin Gembec.

Ještě se podíváme dál a upřesníme si devátou planetu ano či ne? Jisté je pouze že MOŽNÁ.


 


 

 

Tento týden ráno mezi 6-7 hodinou bude (za dobrých podmínek) vidět 5 planet najednou. Jupiter vychází  již kolem deváté hodiny večerní. A posouvá se na jih. Cca ve dvě ráno za ním vystupuje Mars a v jeho závěsu Měsíc a Saturn. Až na ráno si počká jasná planeta Venuše neboli "Jitřenka"  která v půl sedmé vychází s Merkurem. Ale to už svítá. Východ slunce byl sice dnes podle naší meteostanice  v 7:32, ale rozednívá se mnohem dříve. Tedy ráno až si rozlepíte oči a půjdete do práce, nebo do školy, podívejte se na jih a jihozápad kousek na obzorem možná spatříte 5 planet najednou.


 

 

Hvězdárna je hotova a už se dokončují jen drobnosti, aby bylo vše připraveno na slavnostní otevření dne 15. ledna 2016

 

Je nám velkou ctí pozvat Vás všechny na slavnostní otevření jičínské hvězdárny dne 15. ledna 2016, protože očekáváme velký zájem veřejnosti připravili jsme na následující den 16. ledna 2016 od 13:00 do 17: 00 den otevřených dveří na naší hvězdárně, kde bude dostatek času si novou hvězdárnu prohlédnout. V případě dobrého počasí jsme připraveni předvést naše nové dalekohledy v provozu a ukázát návštěvníkům noční oblohu, případně ve dne Slunce.

 

 

 

Překvapí nebo zklame ?  Byla objevena teprve nedávno – 21. Září 2012  dvěma astronomy  Vitalijem Nevským (Bělorusko) a Artyomem  Novichonokovem ( Rusko)  na  CCD snímcích z dalekohledu Santel patřící výzkumnému středisku International  Scientific  Optical  Network (ISON) .  Jedná se o kometu s velikostí jádra cca 5 km, tedy malá hora z ledu a prachu, která je velmi  aktivní . Její chvost již nyní přesahuje délku 300 000km a ke slunci upaluje rychlostí  2,4 mil km za den.  Astronomové proto do ní vkládají velké naděje.  28. Listopadu tohoto roku projde velmi těsně perihéliem ( přísluním)  a do té doby bude zjasňovat až na -10 mag. (jasnost Měsíce v úplňku)  Při  těsném průletu kolem slunce by  mohla dosáhnout jasnosti až -17 mag, což by ji  učinilo  pozorovatelnou i na denní obloze.   Pokud průlet kolem slunce přežije, mohlo by dojít k fragmentaci jádra a kometa by  následně  měla  ještě  více zjasnit.  Jestli se optimistické předpovědi  vyplní, bude se jednat o „kometu století“ – necháme se překv  apit.

 

 

                         ISON

 

 

Snímek byl pořízen  ve viditelném světle přístrojem na HST s názvem Hubble Wide Field Cameara 3

JH

 

V lednu letošního roku jsme provedli první  pokus o CCD astrofotografii. Půlmetr jsme proto namířili na známou  a krásnou  temnou mlhovinu  IC 434 zvanou  Koňská hlava v souhvězdí Orion.  Mlhovina  byla nasnímána klasickým zrcadlovým fotoaparátem  Canon 20 D s délkou expozice 120 vteřin.  Dalším objektem  byla vodíková  planetární mlhovina ve tvaru  motýlka -  M 27 Činka (Dumbell) v souhvězdí Lištičky - Jedná se pouze o dílčí neupravované snímky, tak jak  byly staženy z karty fotoaparátu.  Běžně se k  dokonalejšímu prokreslení těchto objektů používá vhodných filtrů a několik  různě dlouhých expozic,  které se  dále skládají a zpracovávají  v PC programech. Výsledkem jsou pak krásné,   barvami  okouzlující  plynné mlhoviny, které se rozprostírají v různých  oblastech naší mateřské galaxie.   Sběrná plocha našeho  0,5 m zrcadla nám však nabízí  fotografovat ještě slabší  objekty  vzdálených oblastí  vesmíru .   Našim příštím cílem jsou proto  galaxie v nichž se tu a tam rozzáří velmi jasná hvězda – supernova.

Pro zájemce o astrofotografii  uspořádáme  v listopadu letošního roku  na Hvězdárně v Jičíně odbornou  přednášku  ing. Martina Myslivce – předního  českého  astrofotografa .

JH

 

Jednoho listopadového dne nás navštívily děti z Mateřské školy Větrov. Přinášíme Vám několik fotek z jejich návštěvy.

Bohužel se netrefily do slunného počasí, proto jsme jim nemohli ukázat Sluníčko.

Nicméně si alespoň děti mohly zatočit kopulí. V našem malém sále jsme jim ukázali co mohou pozorovat na obloze a povídali jsme si o hvězdách.

 

Bob Šviha

 

V březnu nás navštíví kometa C/2011 L4 PanSTARRS, která je viditelná na západě ihned po setmění a poté pomalu zapadá. Den ode dne bude vidět déle, ale slaběji, protože se vzdaluje od Země. Na hvězdárně v Jičíně se jí budeme snažit pozorovat jakýkoliv den, když bude bezoblačné počasí. V případě zájmu o pozorování volejte.

 

Je tomu právě 30let, co jsem poprvé jako kluk, ještě školou povinný, navštívil Ondřejovskou observatoř. Bílé kopule a klenuté talíře radioteleskopů v malebné parkové zeleni observatoře mne natolik učarovaly, že se mi od té doby stala astronomie tím pravým koníčkem. Po návratu domů do Jičína jsem zanedlouho objevil malou hvězdárničku nedaleko staré silnice na Březinu v místech zvaném „ Na Vrchách“. O její výstavbu k objektu staré prachárny se v letech 1965-66 zasadil jičínský astronomický nadšenec pan Alois Šafránek. Dlouho však svému účelu nesloužila, neboť v srpnu 1968 byla obsazena okupačními vojsky Varšavské smlouvy a byl zde zřízen vojenský štáb. Po jejich odchodu činnost hvězdářů ustala. Instalovaný dalekohled ( 30 cm Cassegrain) byl převezen do hvězdárny v Hradci Králové a budova hvězdárny od té doby sloužila jen jako sklad .

V 80. letech jsme založili nový astronomický kroužek a o již chátrající hvězdárnu se začali starat. Bohužel zřizovatel - Kulturní středisko Jičín /později ONV/ neměl zájem do objektu investovat a navíc se začal budovat jičínský obchvat. Astronomické zázemí, včetně zapůjčování pozorovací techniky, nám tehdy zajišťovala hvězdárna v Úpici. V astronomickém kroužku se vystřídala řada mladých zájemců. Většina z nich již na pozorování hvězd jen vzpomíná nebo se astronomii věnuje na amatérské úrovni.

Výjimkou se však stal mladý student Lepařova gymnázia v Jičíně Viktor Votruba. Se zájmem studoval astronomické knihy, které jsem mu půjčoval a malým přenosným dalekohledem jsme společně pozorovali oblohu. Ani v duchu by mě nenapadlo, že to bude právě on, kdo mě po dalších 15-ti letech pozve k mé druhé návštěvě Ondřejovské observatoře (po 30ti letech) a že budu stát pod monstrózní konstrukcí 26 tunového teleskopu zvaného „ 2metr“. Stále jde o největší český teleskop, který je využíván ve 3 výzkumných programech stelární astronomie. Dnes již RNDr. Viktor Votruba je odborným pracovníkem stelárního oddělení astronomického ústavu české Akademie věd a na tomto teleskopu provádí vlastní výzkum v oblasti studie obálek horkých hvězd spektrálního typu B. Za uvedený výzkum a soubor prací o horkých hvězdách byl i Akademií věd oceněn.

Počasí nám přálo a tak jsme po setmění měli možnost s Viktorem sestoupit do jednoho z velínů pod teleskopem, kde jsme byli svědky prováděné spektrometrie předem vybraných hvězd. Za zmínku jistě stojí i to, že přednáší astronomii na katedře astrofyziky Mas. univerzity v Brně. Tento výlet se pro mne a mé dva kolegy demonstrátory jičínské hvězdárny ( Boba Švihu a Lukáše Přibyla) jistě stal významným astronomickým dnem. Jsem upřímně rád, že z jičínského studenta vyrostl opravdový astronomický profesionál a věřím, že nás Viktor v budoucnu obohatí o řadu nových poznatků moderní stelární astronomie na jedné ze svých přednášek i u nás v Jičíně. Budeme se těšit a i touto cestou děkujeme za exkurzi v Ondřejově.

 

10. 9. 2012 Jarda Heršálek

 

Jupiter je nejvetší a nejhmotnější planetou ve sluneční soustavě. Velmi rychle rotuje, otočí se kolem své osy jednou za pouhých 10 hodin. Při této rychlosti se planeta na rovníku vydouvá a dochází k rychlé rotaci svrchní atmosféry, kde se oblaka roztahují do pestře barevných pásů. Největším vírem je velká rudá skvrna (GRS - Great Red Spot), která má průměr tří zeměkoulí. Tato bouře zuří v atmosféře Jupiteru již přes 300 let a rychlost větru uvnitř je přes 400 km/h.

                                                  

          Průměrná vdálenost od Slunce: 5,20 AU

          Délka dne (jedna otočka kolem osy): 10 hodin

          Délka roku (jeden oběh kolem Sliunce):

          12 pozemských let

          Průměr: rovníkový 142 984 km, přes póly 133 708 km

          Hmotnost: 318 hmotností Země

          Gravitace: 250% pozemské gravitace, při hmotnosti

          80 kg by jste na Jupiteru vážili 200 kg

          Atmosféra: vodík, helium, metan

          Charakteristika povrchu: hustota látky roste plynule směrem

          ke středu planety, neexistuje zde rozdělení na atmosféru

          a pevné těleso, není možné mluvit o "povrchu planety"

          Přirozené satelity (měsíce): 63

          Prstence: 2

 

 

 

Tento plynný obr je asi nejvděčnější planeta na pozorování. Není asi nejhezčí planetou, to bychom křivdili "Pánu prstenu" - Saturnu, ale zato je velice aktivní! V tuto dobu je ještě stále Jupiter záležitostí až druhé poloviny noci, kdy kulminuje přes 50° vysoko, ale postupem času bude vycházet stále dříve a bude pozorovatelný i v první části noci. Sice už nyní je vidět jako velmi jasný bod (-2,6 mag) krátce po deváté hodině večer, ale jeho výška je minimální a podmínky na pozorování tudíž špatné.

 

Přejděme tedy k tomu, co vše můžeme při pohledu na tohoto obra spatřit:

1) Jupiter má 63 satelitů (měsíců) z nichž největší a nejznámější jsou čtyři - Ganymédes, Európa, Ió a Calistó. Tyto měsíce poprvé spatřil hvězdář a astronom Galileo Galilei  a proto se jim též říká Galileovské měsíce. Ty múžeme spatřit již obyčejným triédrem, jako čtyři tečky kolem planety. Měsíce poměrně rychle mění svou polohu a postavení vůči planetě.

2) Velmi často se stane, že měsíc přechází před planetou a vrhá na ní svůj stín. Pro mě velice zajímavé na "lovení" těchto stínů. Toto je už záležitost astronomického dalekohledu. Přechody stínů jsou uveřejněny na našem webu, nebo je lze dohledat na internetu.

3) I menší astronomický dalekohled ukáže dva tmavší pásy oblačnosti na kotoučku planety.

4) Výkonější apertura dokáže rozlišit, kromě dalších detailů na povrchu, v jižním tmavém pásu oblačnosti i Velkou rudou skvrnu. Samozřejmě musíte Jupiter sledovat v dobu, kdy je k nám skvrna přivrácená a je tedy vidět, protože vlivem rotace planety kolem své osy se otáčí i tato obrovská bouře. Nenechte se zmílit, skvrna se v dalekohledu jeví spíše nažloutle, až žlutooranžově, než rudě.

 

Určitě si nezapomeňte prohlédnout fotky Jupiteru na astrofóru pořízených amatérskými přístroji, i když kvalitou bych je typoval minimálně na Hubbleův teleskop.

Před pozorováním je dobré si prohlédnout pár obrázků, aby jste věděli, co vlastně máte v okuláru hledat. Ale pozor aby jste pak nebyli zklamaní, že neuvidíte to, co je zachyceno na většině fotografií. Oko v žádném případě nezachytí tolik potřebného světla, jako dlouhé expozice fotoaparátů a následné zpracování materiálu v nejrůznějších počítačových programech.

 

 

Lukáš Přibyl

 

Obvykle nenápadný roj Drakonid slibuje na sobotní večer 8. října pěknou podívanou. Roj bude vrcholit kolem 22. hodiny.

Většinou se jedná o slabý roj. Pouze několik meteorů za hodinu, avšak již v minulosti předvedl špršku několika tisíc meteorů za hodinu. To se ale letos opakovat nebude.

 

Nejoptimističtější modely předpovídají četnost 500-600 meteorů za hodinu. Taková sprška by se neměla opakovat minimálně příštích čtyřicet let, proto si ji nenechte ujít.

Nositelem těchto prachových částic je kometa 21P/Giacobini-Zinner, která byla poprvé spatřena v roce 1900. Oběžná doba komety kolem Slunce je 6,5 roku. Roj je zajímavý tím, že se jedná o nejkřehčí částice, které mezi meteoritickými roji pozorujeme.

Na tuto událost jsou připraveni i pracovníci Oddělení meziplanetární hmoty Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově, kteří budou pomocí kamer zachycovat velké a jasné meteory tzv. bolidy a pomocí kamer se zesilovači i slabší meteory.

Nejlepší je meteory pozorovat neozbrojeným okem. Budou zdánlivě vylétávat z jednoho bodu, z radiantu, který se nachází v souhvězdí Draka. Odtud také nesou název "Drakonidy." Bohužel však bude do značné míry rušit Měsíc svým svitem, který bude ve fázi pouhé tři dny před úplňkem. V jeho záři velký počet slabších meteorů zanikne. Pokud bydlíte ve městě, nebo poblíž městských aglomerací, tak vyjeďte někam mimo, kde nebude rušit navíc svit pouličního osvětlení. Výhodou také bude, když budete mít Měsíc zakrytý nějakým domem, lesem, nebo ho alespoň budete mít v zádech.

 

 

Lukáš Přibyl

 

 

   Fred Bruenjes     

 

V sobotu 13. srpna v časných ranních hodinách budete mít jedinečnou šanci vyslovit spoustu svých tajných přání. Právě na tento den letos

vychází maximum meteoritického roje Perseidy. Perseidy, jinak lidově nazývané také "Slzy svatého Vavřince".

 

Vznik

Když řekneme:,,Koukej, padá hvězda!" Ve skutečnosti sledujeme déšť kometárního prachu, který vznikl z komety Swift-Tuttle 1862 III.

Jak prach vstupuje do atmosféry, tak se třením zahřívá a zanechává za sebou světelnou stopu.

Při pozorování připadá člověku, že meteory vylétají z jednoho místa ze souhvězdí Persea. Tomuto místu říkáme radiant roje. Toto je způsobeno obyčejnou perspektivou, protože ve skutečnosti jsou dráhy prachových částí na sebe rovnoběžné.

 

Podmínky letos

Roj je činný v rozmezí od 17. července do 24. srpna, přičemž letošní maximum je stanoveno na sobotu 13. srpna v ranních hodinách.

Jak jsem předeslal, tak lze roj sledovat již koncem července, ale četnost meteorů je velmi malá. Postupně se ale Země dostává do hustšího

proudu meteoroidů a aktivita se každým dnem zvyšuje. V maximu jich můžeme zahlédnout až sedmdesát.

 

Pozorování

Základem každého úspěšného astronomického pozorování je sledovat pod tmavou noční oblohou. To letos půjde jen těžko, protože

právě v době maxima roje bude Měsíc v úplňku a slabší meteory zaniknou v jeho svitu.

Vy, co bydlíte ve městě, nebo poblíž městských aglomerací, určitě vyjeďte za pozorovaním někam mimo světelné znečištění.

Meteoritický roj nemá smysl sledovat žádnou aperturou. Nejlepší je si vzit lehátko, nebo spacák s karimatkou, lehnout si do trávy a koukat

směrem k radiantu roje. Meteory jsou zcela náhodné a poměrně rychlé. Nejlepší doba pro pozorování je od půlnoci do rozbřezku.

Nezapomeňte, že ikdyž máme stále léto, je potřeba si s sebou vzít i teplejší oblečení a určitě neuškodí ani teplý nápoj v termosce.

 

Lepší podmínky čekáme příští rok, kdy by neměl být roj rušen svitem Měsíce, protože se v té době bude blížit novu.

Pozadí roje doplní ještě tři planety - Jupiter, Merkur a Venuše...

 

Výsek hvězdné oblohy 13. srpna 2011, 2:00 SELČ

 

 

Lukáš Přibyl    

 

Ve dnech 9.-11.9. jsme v rámci Jičína města pohádek měli na náměstí tři dalekohledy. Ukazovali jsme návštěvníkům festivalu Slunce a to třemi různými pohledy:

1) promítáním na stínítko

2) fotosféru dalekohledem přes Baader folii

3) chromosféru a protuberance slunečním dalekohledem Lunt s Ha filtrem 0,75Å

 

Na dnešní pozorování dorazilo 13 lidí. Začalo se přednáškou s promítáním v našem přednáškovém sále. Kde přítomným Jarda Heršálek, řekl a ukázal základní informace o astronomii.

Poté jsme se přesunuli do kopule, kde jsme pozorovali měsíc, Jupiter a dalších objekty.

 

Tentokrát přišlo na pozorování asi 14 lidí i přes velmi špatné počasí. Nejprve jsme pozorovali Měsíc, který se nám neustále schovával za mraky. Potom jsme sešli do přednáškové místnosti kde jsem návštěvníkům ukázali nějaké fotografie vesmírných objektů, řekli jim pár slov o vesmíru. Po té jsme šli pozorovat Jupiter, protože se trochu zlepšilo počasí. Nakonec jsme viděli i nějaké kulové hvězdokupy. Toto pozorování bylo zvláštní tím, že z velké části se jednalo o cizince, kterým výklad překládala jejich průvodkyně.