únor 2020
Po Út St Čt So Ne
1 2
3 4 5 6 7 8 9
10 11 12 13 14 15 16
17 18 19 20 21 22 23
24 25 26 27 28 29

KzN banner 234x60

mimořádná pozorování

31.10.2019 bude probíhat pozorování Jupitera od 17:00 -18:30

Od soumraku přes jupiterův kotouč přejdou měsíce Io a Europa s jejich stíny. Shora se navíc dotkne Callisto. K tomu hned vedle bude Měsíc

Za jasného počasí se podíváme i na Saturn. 

1 jupiter earth compared 1024

Říjen 2019

rijenUž první říjnový týden nabízí pěkné konjunkce Měsíce s Jupiterem a Saturnem. Kolem 21. října vrcholí roj meteorů z Halleyovy komety, podzimní Orionidy. Jejich viditelnost nad ránem trochu ruší Měsíc kolem poslední čtvrti. 22. 10. ještě můžeme pozorování meteorů doplnit o ranní průchod Měsíce Jesličkami, viz druhá strana mapky, kde je i vyhledávací mapka komety C/2018 W2 (Africano). Ta se pohybuje rychle ze souhvězdí Ryb přes Vodnáře do Jižní ryby a brzy zmizí z naší oblohy. S Jupiterem se nejspíš rozloučíme 31. 10. vícenásobným úkazem jeho měsíců a jejich stínů. Koncem Měsíce, za tmavých nocí daleko od měst, zkontrolujte oblohu v souhvězdí Berana, třeba tam uvidíte pouhým okem Uran. Je v opozici. 

/převzáno z udalosti.astronomy.cz/

Září 2019

Na večerní obloze můžeme vidět planety Jupiter a Saturn. Ideální doba pro teleskopické pozorování deteilů a povrchu je krátce po západu Slunce ještě na světlé soumrakové obloze, kdy bývá nejlepší seeing. Seskupení obou planet s Měsícem bude viditelné večer 5.—8. září nad jihozápadem. Dobré podmínky k pozorování má také Neptun, který je díky opozici se Sluncem 10. 9. na obloze celou noc nedaleko hvězdy φ Aqr. Většinu noci kromě večera také uvidíme Uran – ten lze pod tmavou oblohou spatřit i bez dalekohledu (5,7m). Zbylé planety – Merkur, Venuše a Mars se schovávájí v záři Slunce a jsou tudíž nepozorovatelné. Nedaleko Saturnu v souhvězdí Střelce se pohybuje i trpasličí planeta Pluto, k jejímu spatření z našich zeměpisných šířek je díky nízkému jasu a malé výšce nad obzorem zapotřebí větší dalekohled (ø 16” a více). Naopak triedrem či malým dalekohledem můžeme podle podrobnější mapky (kterou snadno získáme třeba on-line na webu heavens-above.com v sekci vesmír – asteroidy) vyhledat v září řadu planetek, které se dostávají do opozice se Sluncem. V září nastane také několik zákrytů jasnějších hvězd Měsícem. Dne 11. 9. to bude hvězda 22 Cap (4,8m, 00.23 UT). Večer 14. 9. zakryje vycházející úplňkový Měsíc hvězdu 30 Psc (4,4m, 18.11–19.16 UT) a později i 33 Psc (4,6m, 20.18–21.25 UT). Časy jsou orientační a platí pro 15°E a 50°N. Po delším kometárním půstu se snad v září dočkáme jasnější vlasatice. Kometu C/2018 W2 objevil Brian Africano pomocí 1,5m dalekohledu na Mount Lemmon v Arizoně. Periheliem projde 5. 9. a nejblíže k Zemi bude 28. září (0,49 AU). Tou dobou očekáváme nejvyšší jasnost. Začátkem září kometa atakuje hranici 10m (je vidět v 6” dalekohledech a velkých binokulárech) a na konci měsíce by mohla dosáhnout až 8m, takže na tmavší obloze by měla být viditelná i v triedrech. V průběhu září se bude rychle pohybovat z Persea přes Andromedu a Pegasa směrem do souhvězdí Ryb (viz mapka). Bude tedy pozorovatelná celou noc vysoko nad obzorem. Nečekejte však nijak výraznou kometu s jasným jádrem a ohonem, ale spíše vetší difůzní “flek” s nízkým plošným jasem bez výrazného ohraničení a centrální kondenzace (alespoň tak vypadala koncem srpna...). Důležitá tedy bude tmavá bezměsíčná noc. Tak hodně štestí při lovu.zari

zatmění Apollo

Z úterý na středu proběhne částečné zatmění Měsíce, pozorovatelné téměř v celém průběhu.

Viditelné zastínění naší Zemí budete moci vidět v 22:00 hod.

Hvězdárna pro vás bude otevřená od 21:00 kdy budete moci dalekohledy vidět např. Saturn nebo Jupiter,...

Otevřeno bude minimálně do 1:00 - Zatmění bude viditelné i bez dalekohledů u nás na Hvězdárně.

Zatmění Měsíce 16. července připomene 50. výročí startu Apolla 11

 

V úterý 16. července necelou půlhodinu před půlnocí nastane maximum částečného zatmění Měsíce, který v té době bude zhruba 2/3 svého průměru ponořen v zemském stínu. Při tak výrazném ponoření se nám naskytne působivý a barevný pohled na našeho kosmického souseda, na zatmělou část měsíčního disku se bude rozptylovat slabý červený svit pozemských červánků. Nedaleko Měsíce také najdeme planetu Saturn. Celou podívanou umocní fakt, že se odehraje na den přesně k 50. výročí startu Apolla 11.

celý článek čtěte ZDE

ČERVEN 2019

Přehled událostí na obloze od 10. 6. do 16. 6. 2019. Měsíc je mezi první čtvrtí a úplňkem. Večer je velmi nízko Mars a Merkur. Jupiter je vidět celou noc a nastává jeho opozice se Sluncem. Nízko ve Střelci je také Saturn. Slunce je velmi málo aktivní, možná se to v týdnu změní. Po explozivním nárůstu aktivity nočních svítících oblak na konci května bychom se s nimi už brzy mohli potkat i na naší obloze. NASA už se nebrání komerčnímu využití ISS. Ke startu se chystá Falcon 9 s družicemi Radarsat. Před 10 lety skončila dopadem na Měsíc mise japonské sondy Kaguya.

Měsíc bude v první čtvrti 10. června v 7:59 SELČ a bude dorůstat do úplňku, který nastane v pondělí 17. června. V pondělí 10. 6. odpoledne kolem 15:30 se za severní polokouli Měsíce schová hvězda 4. velikosti ný Virginis. Snad si tedy zkusíte Měsíc a případně i hvězdičku na denní obloze vyhledat, bude-li přát počasí.

Planety:
Mars (1,8 mag) už je večer jen velmi nízko nad severozápadem. Nyní se k němu úhlově blíží Merkur (cca −0,5 mag). Planety je možné hledat už po západu Slunce triedrem. Jupiter (−2,6 mag) je 10. června v opozici se Sluncem a je tedy vidět celou noc. Saturn(0,2 mag) už je vidět také téměř celou noc, ale je velmi nízko ve Střelci.
Z měsíčků Jupiteru se předvede hlavně Io, jehož zákryt začíná 13. 6. v 1:29 a tentýž den večer od 22:48 začíná jeho přechod přes kotouček Jupiteru. Jeho stín se přidá ve 22:52 a oba přechody skončí v 0:59 resp. 1:04 SELČ. 16. 6. ve 22:19 začíná zákryt Europy a tu samou noc v 1:05 (17. 6.) končí zatmění tohoto měsíce.

Aktivita Slunce je velmi nízká, skvrny jsme nakonec vyhlíželi marně. Přesto není úplný klid. Kupříkladu 3. června (animace z boku ze sondy STEREO) se od Slunce vydal řidší oblak plazmatu, který nakonec zasáhnul Zemi a zvýšil geomagnetickou aktivitu během víkendu. Také majitelům chromosférických h-alfa dalekohledů se stále na okrajích i na povrchu zjevují pěkné protuberance. Jak to vypadá na povrchu Slunce, nám ukazuje aktuální snímek SDO.

Letošní sezóna nočních svítících oblak (NLC) začala už koncem května. Od nás máme už několik pozorování, např. ze 4. a 9. června ráno.

cerven 2019

den SLUNCE